Skořice mletá

Skořice mletá

balení
obsah
cena
cena za 100 g

malý sáček
30 g
33 Kč
110.0 Kč

malá kořenka
40 g
54 Kč
135.0 Kč

velký sáček 
300 g
250 Kč
83.3 Kč

velká kořenka
300 g
290 Kč
96.7 Kč

kilogram
1000 g
500 Kč
50.0 Kč

Skořice se nejčastěji používá při pečení perníků, čajového pečiva a jiných moučníků. Špetku skořice můžeme přidat i do masových směsí nebo omáček (rajská).

Jiné názvy: skořice indonéská
Anglický název: cinnamon
Latinské jméno: Cinnamomum burmannii
Používaná část rostliny: kůra
Chuť a vůně: velmi aromatická, nasládlá
Zeměpisný původ: Indonésie
Použití skořice v kuchyni
Když se řekne skořice, většina lidí si představí jablečný závin, jablkové koláče, perníky a samozřejmě vánoční cukroví. Představa skořice na kuřecím mase nebo s rybou je pro středoevropany velice zvláštní. To v zemích, odkud skořice pochází (Jihovýchodní Asie), ji dokážou přidat do nejširší palety jídel. Například indická směs Garam másala obsahující skořici se přidává do luštěnin, zeleninových omáček nebo ke kuřecímu masu. Jihočínská směs pěti vůní, která obsahuje kromě skořice také sečuánský pepř, badyán, fenykl a hřebíček, se používá na kuřecí nebo kachní maso. V Indonésii a Thajsku je často součástí ostrých karí past, bez kterých by zdejší kuchaři nemohli existovat.

Klasický britský dezert ze zbylého mazance, jablek, smetany, vajíček, skořice a citronové kůry. Mimo sezónu velikonoc můžeme použít vánočku nebo toustový chléb.
Skvělý koláč z čerstvých hrušek a náplně ze smetanového sýra mascarpone a zapečeného se skořicí.

Historie skořice
Skořici zná lidstvo skoro 4000 let, ale ještě poměrně nedávno (ve 14. století) získávali skořici domorodci z divoce rostoucích stromů v pralese. Potom ale přišli Evropané a začali vysazovat první plantáže skořicovníků. Skořice je vlastně kůra sloupnutá převážně z tříletých větviček, které jsou zbaveny všech postraních větévek a listů. Dále je kůra zbavena hořké vnější vrstvy a zbytků vnitřního lýka. Pak jsou pásy kůry sušeny na přímém slunci, kde získávají svoji typicky hnědočervenou barvu a hlavně se kroutí do úhledných roliček. Po usušení se třídí podle barvy a tloušťky a je nařezána na exportní délku 8 – 100 cm. Nesouměrné kousky a zlomky se prodávají zvlášť na semletí. K tomu ale odchází již většinou v Evropě, stejně jako u jiného koření.
Pěstování a zpracování skořice
Přestože botanici znají více než 150 druhů skořicovníku, pro potravinářské účely se používají tři. Skořicovník pravý nebo cejlonský, Skořicovník burmanův nebo indonéský a Skořicovník čínský. Za nejkvalitnější je považována skořice cejlonská, má největší obsah vonných silic a má jemnou chuť i vůni a tvoří krásné pravidelné svitky. Do Evropy se dlouho dovážela jen tato cejlonská skořice, kterou ale v poslední době začíná nahrazovat skořice indonéská. Rozdíl mezi těmito skořicemi poznají pouze uznávaní odborníci, ale nižší cenu této skořice ocení všichni. Poslední jmenovaná skořice čínská se také nazývá kasia (nebo cassia). Nemá takovou uhlazenou chuť jako cejlonská a netvoří pravidelné svitky. Nejčastěji ji můžeme najít v asijských kořenících směsích nebo v mleté formě.

Sáčky
Sáčky se zipem umožňující opakované vzduchotěsné uzavření. Jsou vyrobené z třívrstvého materiálu podobné konstrukce jako nápojové kartony a zaručují zachování kvality po celou dobu minimální trvanlivosti.

Kořenky
Kořenky jsou vyrobeny z kvalitního plastu (PET) vyvinutého speciálně pro uskladnění koření (dokáže pohltit 90% UV záření). PET je moderní materiál, který v čím dál větší míře nahrazuje tradiční sklo. Oproti sklu má značné výhody: je nerozbitný, lehčí, levnější a přitom si zachovává důležité vlastnosti jako chemická netečnost, krystalická čistota a neprodyšnost.